Eben Trio – Elegiac Stories

Eben Trio (Terezie Fialová – klavír, Roman Patočka – housle, Markéta Kubínová Vrbková – violoncello), Kristina Fialová – viola. Text: A, N, Č. Nahráno: 3/2012, Sál Bohuslava Martinů Lichtenštejnského paláce, Praha. Vydáno: 2012. TT: 54:56. DDD. 1 CD ArcoDiva UP 0143 2 211.

Mladý soubor Eben Trio si zvolil pro „Elegické příběhy “ výběr českých skladeb doplněných ranou komorní tvorbou Gustava Mahlera. Méně uváděná Elegie pro klavírní trio op. 23 Josefa Suka je transkripcí skladby psané pro pietní oslavu prvního výročí úmrtí Julia Zeyera, s nímž Suka pojilo dlouholeté tvůrčí přátelství. Eben Trio se snaží přiblížit Sukovu vznosnou invenci s plným nasazením a vnáší do skladby nové moderní pojetí oproštěné od nostalgie, občas však i od romantiky. Naproti tomu Klavírní trio g moll, op. 15 Bedřicha Smetany je jedním z nejhranějších a patří také k jeho nejdůvěrněji známým komorním dílům. Energické nasazení v 1. větě se známým motivem i svěží úvod 2. věty mladým umělcům doslova svědčí, pečlivosti provedení dominují především housle Romana Patočky, v závěru 2. věty ovšem zvýraznění dynamiky a agogiky poněkud ubírá melodice na soudržnosti. 3. věta je tradičně smetanovská, nástroje jsou vyvážené a precizní, místy ale prosvitne akademická snaha po technické dokonalosti na úkor hlubšího prožitku. Ve skladbě Prefigurations Sylvie Bodorové z roku 1983 ucítíme blízkost této kompozice názorům mladých instrumentalistů a oceníme možnost osobního vkladu skladatelky při studiu nejednoduchého díla. Vyznění je excelentní, celistvost skladby je náhle samozřejmá a věrohodná. V Klavírním kvartetu a moll (1. věta Nicht zu schnell) Gustava Mahlera přizvalo trio ke spolupráci violistku Kristinu Fialovou. Sytý tón čtyřčlenného ansámblu prospěl v souhře, respektu i doplňování sólových a doprovodných pasáží. Občas je energie sice až příliš, spontánnost je přesto sympatická. Ostatně Klavírní kvartet je kompozičním začátkem šestnáctiletého Mahlera, který pod dojmem prvních silných kontaktů s klasiky na Vídeňské konzervatoři toužil vložit do své první (a jediné) komorní skladby vše. Fragment Scherza g moll , který tvoří závěr celé nahrávky a bývá spojován s 1. větou Klavírního kvartetu, pochází z téhož roku 1876 a byl vzápětí ve Vídni a poté v Jihlavě proveden, vždy s autorem u klavíru.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: