Domenico Scarlatti: Klavírní sonáty

(Klavírní sonáty B dur K 545, f moll K 466, f moll K 365, D dur K 435, h moll K 87, C dur K 487, fis moll K 448, D dur K 492, g moll K 30, G dur K 455, g moll, E dur K 20, A dur K 429, g moll K 426, G dur K 427, h moll K 197, h moll K 27, A dur K 24)

Jevgenij Sudbin – klavír. Produkce: Marion Schwebel. Text: A, N, F. Nahráno: 10/2004 koncertní sál ve Västerĺs, Švédsko. Vydáno: 2004. TT: 75:45. DDD. 1 CD BIS-CD-1508 (distribuce Euromusica).

Debutové CD pětadvacetiletého petrohradského pianisty Jevgenije Sudbina vzbudilo mezi diskofily oprávněný rozruch. V interpretaci sonát Domenica Scarlattiho byl až doposud nedostižným vzorem Vladimír Horowitz. A každý pianista považuje dodnes za velkou poklonu, řekne-li se mu, že hraje Scarlattiho „skoro jako Horowitz“. Sudbin ale nehraje Scarlattiho jako Horowitz. Hraje ho jinak – a úžasně! U Horowitze obdivujeme, jak dokonale dokázal přiblížit zvuk klavíru zvuku cembala, Sudbin naopak využívá všech možností, jež mu nabízí moderní klavír (k dispozici tu má vynikajícího Steinwaye). Už první sonáta jeho nahrávky je tak skvělá, že jsme po jejím doznění na vahách, zda si ji ihned pustíme znovu či zda podlehneme zvědavosti, jakže asi hraje Sudbin ty ostatní. Mimořádná technika se u Sudbina pojí s obdivuhodnou fantazií a s dokonalou znalostí Scarlattiho skladeb i okolností jejich vzniku. A my jen žasneme, co všechno je ve Scarlattiho sonátách ukryto a co v nich dokázal Sudbin objevit. Každá skladba zní v jeho podání jako jedinečný pohádkový příběh, plný neobyčejných barev a kouzelných zvukových efektů. A je nám skutečně líto, když dozní poslední sonáta. Sudbin napsal ke své nahrávce také průvodní text. Je stejně brilantní, zajímavý a živý jako jeho hra. Píše v něm mimo jiné i o tom, že Scarlatti ve svých cembalových sonátách předjímá novodobý klavír. Při poslechu Sudbinova Scarlattiho skutečně nemůžeme nemyslet na autory a díla nepoměrně mladší. Originální nástrojová sazba a myšlenková náplň připomínají kupříkladu preludia Fryderyka Chopina a Clauda Debussyho, působivý španělský kolorit vede k Albénizově Iberii . Neznamená to však, že by Sudbin hrál Scarlattiho nestylově. Právě naopak. O historicky poučené interpretaci nemůže být v tomto případě nejmenších pochyb. Sudbin ovšem vdechl Scarlattiho hudbě tolik života, jako se to dosud podařilo jen málokomu.

Vydavatel: Euromusica

Stopáž: 75:45

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: