21.2.2004 | Autor: Vlasta Reittererová

Deutsche Grammophon / Universal Music (78:00, 62:00 bonus)
Dramaturgie záznamu na první pohled (alespoň u mne) vyvolává rozčarování. Ačkoli se snáším se všemi žánry a troufám si říci, že mne neirituje žádná hudba, pokud je to hudba a ne podvod, pak koncertní směsi "od Bacha po Vlacha" příliš nemiluji. (Právě mne ovšem napadá, že pro mladší čtenáře budeme muset možná úsloví aktualizovat přinejmenším na "od Machauta po Anastasiu".) Na programu koncertu, z něhož vznikl tento záznam, byli Bernstein, Wagner, Mozart, Verdi, Loewe (Frederick, nikoli Karl), Rodgers a Hammerstein, Schönberg (Claude-Michael, nikoli Arnold), Mitch Leigh a velšské písně. Nicméně: Mistr - ne-li génius - je ten, kdo vás přesvědčí, že to, co dělá, je právě to správné, a vy se přesvědčit necháte. Bryn Terfel je nejen svrchovaným pánem svého hlasu, s nímž putuje od žánru k žánru, aniž by někde vzbudil pochybnost, zda se pro něj to či ono hodí, ví také dokonale, o čem zpívá a jakou míru výrazových prostředků (od modulace hlasu po zvednuté obočí či malé gesto) smí použít. Je při všem sebevědomí, které vzbuzuje respekt, nanejvýš přirozený, sympatický a - neumím to říci jinak - milý. Celý koncert, řízený neméně sympaticky Edem de Waartem, se tedy proměnil v zážitek, který chce být opakován (což se u optických záznamů z koncertů dostavuje málokdy). Nahlédnutí do zákulisí pěvcovy práce, které nabízí hodinový bonus ke koncertnímu záznamu, je dalším zážitkem, při němž se setkáme mimo jiné se Sirem Gardinerem, Thomasem Hampsonem, Claudiem Abbadem a jinými.



nahráli: Bryn Terfel - baryton, Radio Filharmonisch Orkest Holland, Edo de Waart
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2004/01