14.2.2004 | Autor: Petr Veber

Supraphon (59:07)
Deska soustřeďující samostatnou symfonickou hudbu z některých oper Bohuslava Martinů je v tomto výběru a sestavě velkou službou skladateli a zároveň posluchačským potěšením. Naslouchat totiž volně plynoucí hodině proměnlivého, ale díky autorskému rukopisu přece jen charakterem jednolitého orchestrálního toku se těžko jinak v jeho díle hned tak podaří. Expresivně impresionistická Julietta v aranžmá Zbyňka Vostřáka je zde impozantním sledem těch nejpůsobivějších míst, velkých orchestrálních barev a mohutné dynamiky, ale v závěru druhé části i krásného zastavení v lese, kde zaznívá lesní roh a hudba zjihne. Třídílná suita (Poco andante, Vivo, Lento) je sestavena kontrastně, s napětím a Václav Neumann ji s Českou filharmonií pojal v roce 1983 na desce Pantonu plnokrevně, s imaginací, v plné dynamické šíři, s účinkem až divadelním. Následující čísla už jsou všechna z brněnské dílny dirigenta Františka Jílka z roku 1975, což je zvukově trochu poznat, ale hudebně je zde přítomno velké porozumění. Ukazuje se tu Martinů vesměs hravější, odlehčený, lidovější, tanečnější. V případě dvaadvacetiminutové orchestrální suity z opery Divadlo za branou je to jevištní, často baletní hudba se svými jemnými pizzicaty, rozvernými flétnami, měkkými smyčci, líbezným hobojem a snovým i staccatovým klavírem, s celkovým zvukem i melodikou obdobnými charakteru a instrumentaci Špalíčku, tedy hudba, jíž jsme přivykli jako typicky "české". Zahrána je s espritem, v pěkném tempu, rozkošně, v závěru zcela v klasickém hávu. Malá pětiminutová suita z Veselohry na mostě je legračně vyhrocená do parodické klauniády, která přejde do roztoužené lyriky a pak se promění v pochodovou perzifláž. Symfonické interludium Odjezd z opery Tři přání se vrací ke svižnému modernistickému symfonismu a Saltarello z Mirandoliny nemůže nenadchnout svým strhujícím tempem a invencí. Kdo by se po poslechu této desky Martinů ještě bál jako nezajímavého nebo nesrozumitelně moderního, musel by být neuvěřitelně předpojatý.




nahráli: Česká filharmonie - Václav Neumann, Státní filharmonie Brno - František Jílek
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2004/01