25.1.2004 | Autor: Jindřich Bálek
Supraphon (59:59)
booklet
Skladby na tomto CD jsou opravdu
Ančerlovou doménou. Zejména nahrávka
Symfonietty je dodnes svým způsobem nepřekonatelná - a mnohé pozdější zůstávají v jejím stínu. Novější snímek s Václavem Neumannem působí vedle tohoto téměř ospale. A velmi vydařený snímek Jílkův trochu postrádá monumentalitu. Ančerl má navíc smysl pro moderní orchestrální zvukovost a hlavně geniální rytmické cítění.
Fresky Pierra della Francescy od Bohuslava Martinů jsou v tomto podání strhujícím dílem. I když jde o skladbu docela složitě koncipovanou, posluchač se ani na chvíli neztrácí a celek působí přehledně a srozumitelně. Lze si přitom opravdu představit zážitek vytržení při setkání s velkým uměleckým dílem. O něco lyričtější
Paraboly jsou jakýmsi přemýšlivým protipólem strhujících Fresek. Ještě o něco zřetelněji se na nich ukazuje Ančerlova schopnost vyvážit prvek racionální s citovou působivostí. Dodejme jen, že uvést tato díla na sklonku padesátých let si žádalo velký kus osobní statečnosti. Je také dobře, máme-li je pohromadě na jednom CD. Oba skladatelé je komponovali v závěru života a v jejich tvorbě zaujímají podobné místo. Tento titul je jednoznačně jednou z perel ančerlovské edice.
nahráli: Česká filharmonie, Karel Ančerl
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2003/12
