Benjamin Britten, Edward Elgar: Koncert pro klavír a orchestr D dur op. 13, Enigma-Variations op. 36

Efektní a lákavá kombinace děl dvou skladatelů, kteří se řadí k nejvýznamnějším reprezentantům britské hudby. Zatímco Enigma-Variations jsou zřejmě nejhranějším dílem Elgarovým, o Brittenově Klavírním koncertu lze použít oblíbenou eufemistickou větu: „na koncertních pódiích se objevuje jen zřídka“. Svým způsobem je tento koncert také „enigma“: jedná se totiž o dílo posluchačsky velmi vděčné, duchaplné, jiskřící nespočtem nápadů, s brilantně stylizovaným klavírním partem (kadence v první větě patří k nejefektnějším v koncertní klavírní literatuře), s klasickou a přitom rafinovanou formou, s dokonalou barevnou instrumentací, tedy o dílo, které má všechny předpoklady, aby se zařadilo mezi nejhranější klavírní koncerty dvacátého století. Klavírní part je bezpochyby obtížný, ale zdaleka ne nehratelný. Britten byl výborný pianista, tento koncert dokonce sám premiéroval, a určitě si pro sebe nenapsal nic, co by přesahovalo lidské možnosti. Je skutečnou záhadou, proč právě tento koncert byl „neúplatným dějinným soudem“ odsunut na vedlejší kolej. O to záslužnější je jeho vydání na CD, navíc v provedení s nejvyššími parametry. Robert Leonardy hraje s maximálním nasazením a tak skvěle, že si jen znovu budeme klást otázku, proč se klavíristé tomuto koncertu vyhýbají. Dirigent Stanislav Skrowaczewski vzbudil pozornost především svými brucknerovskými nahrávkami. I v Elgarovi a Brittenovi je patrné, že dokáže z orchestrální partitury vytěžit maximum. Jeho přístup je postaven na detailní práci se sólovými nástroji i skupinami, což propůjčuje každému dílu jedinečnou barevnost a plasticitu. Vycizelované detaily jsou u něho ovšem jen nezbytným prostředkem k tomu, aby celek působil jako pevná a vzdušná stavba. Přes tento jednotný přístup dokázal obě díla zajímavě stylově i výrazově odlišit: Brittenův koncert je v jeho pojetí živá, pestrá a strhující podívaná, v Elgarových variacích zní orchestr při vší hravosti měkčeji, temněji a „romantičtěji“.

Vydavatel: BMG

Stopáž: 68:26

Nahráli: Robert Leonardy – klavír, Saarbrücken Radio Symphony Orchestra, Stanislav Skrowaczewski

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: