4.3.2004 | Autor: Lenka Kylic

Naxos / Classic (61:50)
Estonský skladatel Arvo Pärt už před několika lety prolomil bariéru "mírného odporu v mezích zákona" vůči soudobé hudbě ze stran klasicky hudebně orientované veřejnosti a o koncerty s jeho hudbou je mimořádný zájem. Dokladem toho budiž i poptávka po jeho tvorbě ze strany významných vydavatelů notových materiálů i zvukových nosičů. Label Naxos přichází na trh s nahrávkou Pärtových Pašijí (přesný název skladby zní Passio Domini Nostri Jesu Christi Secundum Joannem), které vznikly v roce 1982, tedy dva roky po Pärtově odchodu z Estonska do tehdy Západního Berlína. Toto dílo vydalo také ECM už v roce 1988 v provedení proslulého Hilliard Ensemblu.
Ojedinělý Pärtův kompoziční princip nazvaný "tintinnabuli" je uplatněn i v této skladbě. Skladatel vychází z latinského pašijového textu a hudební význam je textu podřízen. Nemalý důraz je kladen jak na jednotlivé hlasy (kvartet evangelistů doprovázený komorním kvartetem, sóla - bas Ježíše a tenor Piláta - doprovázené varhanami) spolu s dalšími postavami příběhu (sborem, davem), tak na průběh hudebního času oddělovaného krátkými pauzami ticha přesné stopáže. (Mimochodem, v nedávné době jsme měli možnost u příležitosti Maratonu Nové hudby 2003 tuto skladbu slyšet živě s vynikajícími sólisty, Estoncem Uku Jollerem - Ježíš a Polákem Robertem Pozarskim - Pilát, pod taktovkou Marko Ivanovice.)
Britský soubor Tonus Peregrinus vznikl před 14 lety v Oxfordu a jeho repertoár sahá od středověku až k nejsoudobějším autorům. Umělecký vedoucí souboru Antony Pitts nezapře poučenost v interpretaci staré hudby, která se mu v případě Pärtových Pašijí báječně hodí. Hlasy jednotlivých zpěváků znějí čistě, rovně a prostě, s respektem k závažnosti textu a hudební poetice. Obvzláště bych vyzdvihla téměř "pravoslavnou" barvu basisty - Ježíše Roberta Macdonalda. Oproti tomu tenor Piláta - Marka Andersona zní na můj vkus až příliš sladce a pucciniovsky podmanivě. Naprostá hudební kázeň a svým způsobem emocionální oproštěnost od hudebního textu, která je pro interpretaci této skladby nezbytná, je na nahrávce uplatněna v pravé míře.
Ć



nahráli: Tonus Peregrinus: Robert Macdonald - bas, Mark Anderson - tenor, Joanna Forbes, Rebecca Hickey - soprán, Kathryn Oswald - alt, Alexander L'Estrange - kontratenor, Alexander Hickey, Benjamin Rayfield - tenor, Francis Brett, Nick Flower - bas,
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2004/03