28.6.2003 | Autor: Tereza Kibicová

Český rozhlas (73:34)
Kantátu Svatební košile op. 69 komponoval Antonín Dvořák na text balady Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice v roce 1884 na podnět anglického nakladatele Alfreda Littletona. Dvořákovi se podařilo k této pochmurné epické básni vytvořit geniální, tematicky stmelený, třídílný celek, který je stavebně i stran hudebního charakteru řešen v souladu s obsahem textu. Posluchačům se tak dostává mimořádné příležitosti prožít Erbenovu baladu v hudebně zintenzivněné podobě, která nedovolí jejich pozornosti ani na chvilku upadnout do nudné prázdnoty. K tomu na této nahrávce přispěli velkou měrou také její interpreti. Sopranistka Zdena Kloubová se svým jasným sopránem se s rolí Erbenovy dívky zcela ztotožnila a s úlohou se vypořádala naprosto bez problémů. Ve srovnání se starší nahrávkou Evy Urbanové bychom zde sice možná mohli nalézt pár nepatrných nedokonalostí, Urbanové však na druhé straně poněkud chyběla mladistvá a roztomilá něha, kterou naopak Kloubová bohatě oplývá. Volba představitele dívčina milého, tenoristy Jaroslava Březiny, byla také mimořádně šťastná. Atributy, jimiž se vyznačuje na této nahrávce soprán, totiž vykazuje i tenorista. Měkkost a líbeznost jeho hlasu sopranistku Kloubovou výborně doplňuje. Oba disponují velmi jemným a téměř neznatelným vibratem, které však v celkovém zabarvení jejich hlasů hraje velice pozitivní roli. Za jeden z nejkrásnějších úseků lze označit duet v č. 4 (na nahrávce číslo 5), ale určitě to nebude jediné místo, které posluchače zaujme. Kloubová například znamenitě vystihuje dívčino znepokojení v okamžiku, kdy se ocitá s umrlcem před kostelem. Modlitbu k Panně Marii zase vyzpívává s takovým klidem a vyrovnaností, že by proti jejímu provedení nemohl mít žádnou výhradu snad ani hluboce věřící Antonín Dvořák. Bas vypravěče Gustáva Beláčka, kterému Dvořák společně se sborem přenechal v kantátě komentující části, zaujme svým znělým a přitom vysoce kultivovaným témbrem. Ovšem skutečnost, že Beláček bez potíží zvládne i vtipné a rozverné postavy, všímaví posluchači jistě postřehnou. Vychází na povrch zejména v 16. čísle (na nahrávce č. 17). Na plochách, při nichž zpívá Kühnův smíšený sbor, logicky dovoluje dirigent Vladimír Válek Symfonickému orchestru Českého rozhlasu nejhlasitější vstupy. Není to však ke škodě celkového vyznění a Válkovi právem náleží uznání za inteligentní pochopení všech tematicky významných momentů, jak v instrumentálních, tak vokálních partech. Výsledek je při vědomí, že se jedná o live nahrávku, opravdu vynikající. Všem milovníkům Dvořákovy a kantátové hudby mohu toto CD doporučit.


nahráli: Zdena Kloubová - soprán, Jaroslav Březina - tenor, Gustáv Beláček - bas, Kühnův smíšený sbor, Pavel Kühn, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Vladimír Válek
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2003/06