10.3.2005
Universal Music (66:31)
booklet
Saito Kinen Orchestra, Seiji Ozawa. Produkce: Dominic Fyfe. Text: A, N, F. Nahráno: 6/2003, Naganoken Matsumoto Bunka Kaikan. Vydáno: 2004. TT: 66:31. DDD. 1 CD Philips 470 657-2 (Universal Music). Když si německá propaganda uzurpovala - v průběhu krvavého budování Třetí říše - některá hudební díla jako obzvláště vhodná pro ilustraci svého nadčlověčenství, zařadila mezi ně i symfonie Antona Brucknera. Druhá věta,
Adagio, ze
Sedmé symfonie E dur, naplňovala dokonce německé rozhlasové vysílání krátce poté, co Hitler spáchal sebevraždu. Myšlenková síla této symfonie je mimořádná a mimořádné jsou i hudební (složitá harmonie a kontrapunkt) a instrumentální (náročné party, zvláště pro dechové nástroje) prostředky k jejímu dosažení. Tyto aspekty jsou vedle časové rozlohy díla rozhodující při zařazování této symfonie do dramaturgického plánu každého špičkového orchestru. Bruckner ji začal komponovat v roce 1882 pod dojmem setkání s Wagnerem v Bayreuthu. Při komponování Adagia zastihla Brucknera zpráva o Wagnerově smrti. Tuto zdrcující bolest ukládal Bruckner prostřednictvím notového zápisu do partitury, aby tak vystavěl úžasný monument nejen sobě, ale symfonické tvorbě vůbec. O to více hodné pozoru je, že pro prezentaci tohoto vrcholného díla byl prestižní firmou Philips vybrán v Evropě málo známý
Saito Kinen Orchestra, i když v jeho čele stojí
Seiji Ozawa, žák Leonarda Bernsteina a jeho asistent v Newyorské filharmonii. Po několikerém vyposlechnutí s časovými odstupy, jsem nucen konstatovat, že se jedná o zcela mimořádný interpretační počin, jenž zasluhuje i mimořádného ocenění. Síla smyčcové části orchestru je omračující, zvláště ve své hlubší poloze, navíc s velkou dávkou citovosti ve všech případech tematického zpracování těch myšlenkových poryvů, kterými Bruckner žil. Teprve do takto připraveného prostředí mohou vstoupit skupiny dechů se svou tematickou výpovědí, nebo jen k posílení účinnosti. Když pak ve 4. větě,
Finale, vstoupí do hřmoucí scenérie skupina trombonů s unisono exponovaným tečkovaným tématem, překračuje poslechový vjem hranici jakékoli souměřitelnosti a hudba se tak stává prvotní silou lidské dosažitelnosti. Je tedy zcela patrné, že v tomto případě vytvořil orchestr spolu s dirigentem ideální tvůrčí celek, v němž mohla zarezonovat i ta nejnepatrnější citová vzplanutí. Důležitým aspektem k tomu bylo i vynikající nástrojové mistrovství všech zúčastněných, včetně zvukového a režijního štábu. Díky jedinečnému souladu všech součástí mohl tedy vzniknout i jedinečný interpretační počin.
nahráli: Saito Kinen Orchestra, Seiji Ozawa
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2005/02
