9.12.2004 | Autor: Michal Nejtek

Deutsche Grammophon / Universal Music (64:06, 75:17, 75:56, 73:04, 61:30, 53:47, 79:18, 6)
Není divu, že v době, kdy se na nás skrze teleshoppingy valí tisíce různých "Best Of Classics", má náročný posluchač určitý odstup od antologií či kolekcí nahrávek. V případě této bergovské kolekce však nemusí mít ani tu nejmenší obavu. I kdybych chtěl být opravdu hodně kritický, tento počin snese ta nejpřísnější měřítka. Především je skutečnou kolekcí - obsahuje sebrané nahrávky v podstatě kompletního uváděného Bergova díla (snad až na Kánon z roku 1930), a to nahrávky v nezkrácené podobě a s detailními doprovodnými informacemi (například včetně vícejazyčných synopsí k Vojckovi a Lulu).
Záznamy jsou samozřejmě různé zvukové kvality. Lyrická suita v podání LaSalle Quartet (nahráno v Mnichově, 1968) nedosahuje plnosti, čistoty a dynamiky zvuku třeba Houslového koncertu (Chicago, 1992), dokonce naše digitálně zhýčkané ucho odhalí místy malý dropout či horší střih. Nic z toho však rozhodně nevadí, protože špičkovou interpretační kvalitu mají všechny nahrávky. Těžko se tu detailně rozepisovat - alespoň na první poslech rozhodně zaujme Dietrich Fischer-Dieskau a jeho fantasticky lehké a přirozené výšky ve Čtyřech písních op. 2, neuvěřitelná přesnost smyčců Wiener Philharmoniker v orchestrální verzi Lyrické suity či barevně plný, nikoliv však hrubý zvuk Chicago Symphony Orchestra ve Třech kusech pro orchestr. Koho jsem nejmenoval, ať mi odpustí.
O Albanu Bergovi je známo, že poměrně hodně skicoval a zároveň i pracoval se svými staršími díly. Proto je samozřejmě zajímavé sledovat a porovnávat například původní a instrumentovanou verzi Sedmi raných písní (v obou případech stylově skvělá Anne Sofie von Otter) či dvojí zhudebnění básně Schliesse mir die Augen beide (původní, čistě tonální z roku 1907 a druhé, dodekafonní z roku 1925). Pro všechna jeho díla však platí jedno - jsou výrazem a projevením skladatelovy osobnosti a vnitřní pravdivosti, čistou expresí (bez ohledu na použitý kompoziční jazyk). Jako taková stále přesvědčují.


nahráli: Juliane Banse, Dietrich Fischer-Dieskau, Daniel Barenboim, Oleg Maisenberg, Gidon Kremer, Anne-Sophie Mutter, Sabine Meyer, Ensemble Intercontemporain, Chi
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2004/12