4.2.2002 | Autor: Lucie Maňourová

2HP Production (67:51)
Kulatý "bachovský" rok 2000 přinesl také pro českou hudební historii jedno významné výročí: uplynulo 400 let od nejpravděpodobnějšího roku narození skladatele Adama Václava Michny, který v našich krajích svým významem a hudebními kvalitami nesrovnatelně předčil své současníky. Akcí jubileu věnovaných bylo poskrovnu, nahrávka, pokud vím, vyšla jediná. Capella Regia je jedním ze dvou českých souborů, které se soustavně věnují michnovskému repertoáru, její umělecký vedoucí Robert Hugo pak zasvětil mnoho času výzkumu a objevování Michnových skladeb. Dramaturgicky ucelený titul představuje realizaci dlouho postrádané sbírky žalmů Officium vespertinum z roku 1648. Za účelem kompletace nešpor doplnil Robert Hugo sbírku žalmy a antifonami, dalšími skladbami z Michnovy doby a závěrečným skladatelovým starším Magnificat, jeho tzv. vratislavskou verzí. Nelze než s politováním konstatovat, že důkladné a vskutku odborné přípravě repertoáru a promyšlenosti jeho realizace neodpovídá úroveň výsledného provedení. Text v bookletu uvádí, že soubor "sdružuje dnes nejlepší [zapomenuto slůvko "české"] sólisty v oboru interpretace renesanční a barokní hudby", v případě některých aktérů nahrávky to však není zrovna povzbuzující tvrzení. Bezproblémové je snad pouze pěvecké trio Anna Hlavenková, Petra Noskaiová a Gabriela Eibenová. Výborná houslistka Jiřina Doubravská, stejně jako její německý kolega Daniel Deuter budí dojem, jako by instrumentální čísla či mezihry teprve nacvičovali, či lépe řečeno, že by jejich souhra v mnoha rychlých dvouhlasých pasážích snesla vycizelování artikulační i intonační čistoty. To je totiž problém nahrávky jako celku - "horká jehla". Nedotaženost, nesecvičenost v rytmičtějších úsecích, živelnost na úkor propracovanosti, důkladnější přípravy, která by ve výsledku budila dojem samozřejmosti. To, co lze obdivovat na koncertech souboru Capella Regia - totiž muzikalitu, spontánnost, euforické a záslužné představování méně známého repertoáru, působí na zvukové konzervě nedotaženě, místy až amatérsky. Nahrávka vznikla již v roce 1997 - tedy "do šuplíku". Možná právě proto realizační tým (složený z osob erudovaných) nezachytil všechny nedostatky, které by si snad firma sledující maximální kvalitu plánovaně připravovaného titulu ohlídala. V tomto ohledu je starší michnovská nahrávka souboru se Svatováclavskou mší a Requiem (Matouš MK 0001-2) propracovanější. Je opravdu škoda, že energie, která z nového titulu vyzařuje, nebyla směřována vždy správným směrem. Díky však za Michnu, za úchvatnou akustiku kladrubského kostela, za grafické ztvárnění, za veškeré aktivity souboru Capella Regia.


Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2002/01