22.9.2005 | sekce: klasická hudba jazz - kritiky Státní filharmonie Brno, která patří dlouhodobě mezi posluchačsky nejpřitažlivější kulturní instituce v Brně, přinesla v uplynulé sezoně v rámci svých osmi (!) základních programových cyklů jednu podstatnou dramaturgickou inovaci, kterou nelze než přivítat: celý Komorně orchestrální cyklus totiž koncipovala jako platformu srovnávání osvědčených děl klasicko-romantického repertoáru s produkcí současných autorů světových i domácích, a to s akcentem na brněnské skladatele a na sólisty z řad orchestrálních hráčů. V celkem sedmi koncertech zazněly dvě původní premiéry (Serenáda pro anglický roh a orchestr Pavla Nováka-Zemka a orchestrální verze Violového koncertu Jiřího Bárty), tři skladby autorů zahraničních (Exotické tance Jeana Francaixe, Koncert pro housle, klarinet, klavír a orchestr Williama Wallace a Pastorální koncert pro flétnu a orchestr Joaquína Rodriga) a dvě díla brněnských autorů, která již dříve prokázala své kvality - Musica concertante Evžena Zámečníka a Sonáta pro hoboj a smyčce Milana Slimáčka.
Všechna zmiňovaná díla zazněla ve vynikající sólové interpretaci členů Státní filharmonie Brno: Jana Řezníčka (violový koncert Jiřího Bárty), Marie Gajdošové, Emila Drápely a Dany Drápelové (trojkoncert Williama Wallace), Martiny Matušínské (flétnový koncert Joaquína Rodriga) a Zdeňka Nádeníčka (Serenáda Pavla Nováka-Zemka). Na programu posledního večera cyklu 16. a 17. června byla Sonáta pro hoboj a smyčce Milana Slimáčka, dílo ušlechtilého zvuku a uměřeného výrazu, postavené na třívětém pohybově a výrazově kontrastním rozvrstvení barokní sonáty, s mnoha místy poskytujícími atraktivní příležitost pro sólistu, jichž hobojistka Hana Bartoníková maximálně využila. Následující Suita Ericha Wolfganga Korngolga z hudby ke hře W. Shakespeara Mnoho povyku pro nic zaujala muzikantským vtipem, instrumentační rafinovaností a technickou jistotou, podobně jako závěrečná Mozartova Haffnerova serenáda. Dirigent Caspar Richter i koncertní mistr Pavel Wallinger přispěli k výbornému dojmu z večera nepominutelným podílem.

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/08