Šťastná devítka

Na koncertě Českého spolku pro komorní hudbu 11. 2. byl posluchačům předložen mimořádně zajímavý program: nejprve soubor Kapralova Quartet přednesl Třetí smyčcový kvartet Alfreda Schnittkeho a Wihanovo kvarteto s Kateřinou Englichovou premiéru skladby Sylvie Bodorové Mysterium druidum pro harfu a smyčcové kvarteto, a potom se sesedlo devět lidí, oba soubory i s harfenistkou, k provedení části Bachovy Umění fugy , jak je Sylvie Bodorová pro toto složení upravila. Typ hudby, který byl celý večer interpretován, měl v sobě spojující nit v citacích, názvucích a replikách „staré hudby“, jež byla přetavená soudobými komponisty. Struktura Schnittkeho díla je interpretačně obtížná, i když ve výsledku – je-li interprety dobře zhodnocena – přináší silný posluchačský zážitek. Kapralova Quartet se se Schnitkeho hudební řečí a oboustrannými zvukovými extrémy (čistých souzvuků a drsných disharmonií) evidentně ztotožnil; skladatelův třetí kvartet se stal v tomto podání sladěnou stylizací polystylů s pochopeným vnitřním posláním skladatele. Skladba Sylvie Bodorové nese charakteristické prvky jejích výrazových znaků (rytmickou zpěvnost, tektonickou originalitu a intelektuální zakotvení) a v třívěté koncepci staví do zvukové kontrapozice harfu a smyčcové nástroje. V interpretaci vynikající harfenistky a skvělých kvartetistů vybízí skladba k opakovanému poslechu.

Umění fugy je dílem natolik známým, že každé její, byť částečné uvedení je svátkem. Jestliže jeho část upravila právě Sylvie Bodorová – dva kánony, tři fugy, přidala vlastní zpracování protestantského chorálu Wenn wir in höchsten Noten sein , zkomponovala úvodní Preludium a střední Interludium – vznikla tím transkripce pro devět nástrojů. V osmi částech nově vzniklé skladby pod známým názvem tedy Bodorová využívá jak původního Bachova zápisu, který vepsala osmi nástrojům, tak svým tvůrčím způsobem vytváří nad citací Bachových fug svou verzi, promlouvající navíc v Preludiu a Interludiu soudobým hudebním jazykem. Tyto části sice jasně kontrastují s Bachem, přesto v cítěné propojenosti korespondují s řádem, v Bachově myšlení hluboce zakotveném. Působivá skladba se vyznačovala plně zaujatým profesionálním výkonem obou kvartetních souborů a Kateřiny Englichové.

Sdílet článek: