23.3.2009 | sekce: klasická hudba jazz - kritiky Pestrý program s hudbou tří stylových období nabídl orchestr FOK 7. ledna pod taktovkou svého šéfa Jiřího Kouta. Nejprve mozartovsky líbezná Symfonie č. 3 Franze Schuberta, po něm vděčný hobojový koncert Bohuslava Martinů a po pauze symfonická báseň Smrt a vykoupení Richarda Strausse. Schubertův melodický půvab působí za všech okolností a v této symfonii byl přítomen ve vrchovaté míře. Sólový part hobojového koncertu přednesla Liběna Séquardtová, první hobojistka FOK, štíhlým a kultivovaným tónem i s dostatečnou technickou jistotou. Sympatické bylo sledovat i kolegiální podporu ostatních hráčů orchestru.
V druhé polovině se Jiří Kout opět ukázal jako mimořádně citlivý interpret děl Richarda Strausse. Opulentní partituru pozdního romantismu dovede zjemnit, udrží vnitřní tah a přitom nejde cestou vnějškového zvukového efektu. Byla to krásně polidštěná německá mystika podaná s grácií a s velmi přesvědčivým výrazem. Posluchač odcházel z pocitem, že všem třem rozdílným autorům se dostalo toho co potřebují.

Psáno pro: časopis Harmonie 2009/02