9.8.2010 | Autor: (dkh) | sekce: klasická hudba jazz - kritiky Jen hrstka českých pěvců si může troufnout uspořádat recitál z německých písní – jejich interpretace je kodifikována velkými osobnostmi, pro něž je němčina rodným jazykem. Roman Janál vystoupil v komorní řadě FOK 2. února za doprovodu pianisty Norberta Hellera se Schubertovým cyklem Zimní cesta (vzhledem k roční době a klimatickým podmínkám příhodně zvolený program). Nabitá síň kostela sv. Šimona a Judy potvrdila, že o písňový recitál publikum jeví značný zájem a že by se tento žánr měl rozhodně systematicky pěstovat. Obavy, jak se pěvec – byť renomovaný a se značnou zkušeností s interpretací písní – vyrovná s populární Schubertovou sbírkou, rozptýlil Roman Janál hned na počátku. Perfektní výslovností i adekvátním výrazem. Norbert Heller byl ve svém pojetí klavírního doprovodu značně emocionálně úsporný – ve srovnání například s kreacemi takového Malcolma Martineau... Časem ale posluchač jeho styl přijal; umožnil totiž soustředit se na pěvce samého. Bylo by možné upozornit na jednotlivé podařené části cyklu, důležitější však je, že Janál dokázal po celý večer (bez přestávky) udržet posluchačovu pozornost „vyšponovanou“ na maximum. Má dar bezprostředně oslovit, aniž by potřeboval přehnanou gestikulaci nebo mimiku. Napjaté ticho v sále a posléze hlasité ovace potvrdily, že tomuto kouzlu podlehla převážná většina publika. (dkh)

Psáno pro: časopis Harmonie 2010/03