Oedipus Rex podle Sofokla bylo jedním z přínosných dramaturgických projektů letošní pražské koncertní sezony (19. a 20. 2., Smetanova síň Obecního domu)." /> Muzikus.cz - hudba - klasická hudba jazz - kritiky - Modrá romantika a antická moderna
muzikus.cz na facebooku
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
Sdílet   Vytisknout  Poslat mailem

klasická hudbaModrá romantika a antická moderna

15.12.2008 | Autor: Luboš Stehlík | sekce: klasická hudba jazz - kritiky
Dvojí provedení "operního oratoria" Igora Stravinského Oedipus Rex podle Sofokla bylo jedním z přínosných dramaturgických projektů letošní pražské koncertní sezony (19. a 20. 2., Smetanova síň Obecního domu). Velké očekávání z virtuózně rozehraného známého antického tragického příběhu o vině a trestu poněkud zkalila zdravotní indispozice šéfdirigenta Symfonického orchestru hl. m. FOK Jiřího Kouta, kterého zastoupil jeho asistent David Švec. Svůj talent prokázal už jen tím, jak dobře nelehké dílo nastudoval. Samotná prezentace sice netloukla na světové hudební brány, ale byla pro budoucnost nadějná. Mezi sólisty výrazně dominovali dva muži: vypravěč Alois Švehlík a Oidipus John Uhlenhopp, který svůj silný hlas přes určité problémy s pianissimem dobře ovládal. Pro Oidipova švagra Kreona se dobře hodil slovenský basbarytonista Jozef Benci. Richard Novák (Tiresius), Jaroslav Březina (pastýř) a Roman Janál (posel) v marginálních rolích určitě nezklamali. Skvělý byl pan Březina, v celém rozsahu v podstatě příjemnější nežli Uhlenhopp. Pan Novák je ve svém věku přírodní anomálií a každé jeho pražské vystoupení je hodno obdivu. Roman Janál má velmi pěkný témbr a zvláště střední poloha byla velmi příjemná. Mezzosopranistka Kateřina Jalovcová (Jokasta) je pro pražskou scénu vizuálním a hlasovým (střední a hluboká poloha) osvěžením, měla by si však dát pozor na výšky. Zvláště v Epilogu podalo heroický výkon Pěvecké sdružení moravských učitelů. Je to sice amatérské těleso, ale za pomoci profesionálních výpomocí ho dovedl sbormistr Lubomír Mátl na úroveň, která si zaslouží poklonu.
Předehrou ke Stravinskému byl Koncert pro housle a orchestr op. 8 Richarda Strausse, dílo jiné tvůrčí poetiky, jiné doby a popravdě i jiné kvality. Sólistou byl se svými modrými houslemi Pavel Šporcl. Odvedl efektní výkon, což plně konvenovalo s efektním, hudebně ne příliš hlubokým dílem - upovídané Allegro, zádumčivé Lento a bezduché Finale, které má ukázat, jak má sólista lehkou pravou a hbitou levou ruku.

Psáno pro: časopis Harmonie 2008/04

Sdílet   Vytisknout  Poslat mailem
Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-kritiky/Modra-romantika-a-anticka-moderna~15~prosinec~2008/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;