Koncert k životnímu jubileu Jiřího Horáčka

Jméno mladoboleslavského skladatele a pedagoga Jiřího Horáčka znají především kytaristé. Jiří Horáček je totiž autorem vynikající kytarové školy „Kytara pro každého“ a pro kytaru napsal i nespočet dalších skladeb – od nejsnadnějších až po vysloveně virtuózní. Neméně dobře však znají Jiřího Horáčka mladí klavíristé. Jeho klavírní skladbičky se mezi nimi těší velké oblibě, neboť v nich autor hojně a nápaditě uplatňuje jazzové a taneční rytmy. Přestože Jiří Horáček napsal i desítky jiných děl pro nejrůznější obsazení a přestože se jeho skladby hojně vydávají u nás i v zahraničí, nevstoupil do povědomí hudební veřejnosti tak, jak by si zasloužil. Důvod je jediný – Jiří Horáček je umělec až obsedantně skromný. Jeho umělecké kvality i význam pro kulturní život města Mladé Boleslavi, kde Jiří Horáček od dětství žije, jsou naštěstí natolik nepřehlédnutelné, že se místní Kruh přátel hudby rozhodl u příležitosti skladatelových sedmdesátin zařadit do svého abonentního cyklu koncert z jeho díla. Program tohoto koncertu, jenž se uskutečnil 15. 9. v překrásné renesanční prostoře Sboru českých bratří, byl pestrý a značně nekonformní. Jiří Horáček totiž při své skromnosti trval na tom, aby každý interpret provedl vedle jeho díla také svou oblíbenou skladbu od jiného autora. Mezzosopranistka Virginie Walterová zazpívala tedy v doprovodu kytaristky Jaromíry Ježkové nejen působivý Horáčkův cyklus Písně o vodě, ale také výběr z Písní k loutně P. Ebena. Klavírista Miroslav Sekera provedl nejprve s Miroslavou Hořákovou efektní Horáčkovu čtyřruční sonátu Jezero a poté ještě sólově zahrál Smetanovu koncertní etudu Na břehu mořském. Viktor MazáčekJiří Sládeček si pro tento koncert připravili vedle Horáčkovy sonáty pro housle a violoncello, nazvané Pomník ptákům, ještě Martinů Duo . V druhé půli večera vystoupil pak smyčcový orchestr, který lze bez nadsázky označit jako unikum: tvořili jej téměř výhradně mladoboleslavští rodáci a vedl jej mladoboleslavský dirigent Miroslav Jirounek. Orchestr zahrál nejprve Purcellovu Suitu z hudby k divadelní hře Abdelazar a po ní následoval vrchol večera: premiéra jubilantovy symfonické básně Hommage à Bedřich Smetana. Z autorova úvodního slova se posluchači mimo jiné dozvěděli, že kompozici iniciovala známá mladoboleslavská pedagožka a klavíristka Dagmar Tláskalová a že pro dva motivy posloužilo skladateli jako kryptogram přímo jméno Bedřich Smetana. Tyto dva motivy ( bé-e-d-c-h, es-e-a-a) hned také Jiří Horáček zahrál na klavír, takže posluchači mohli celou symfonickou báseň vnímat tak trochu jako detektivní příběh a pátrat po tom, kdy a v jaké podobě se který z obou motivů ve skladbě objeví. Celý slavnostní koncert probíhal v krásné atmosféře, posluchačů přišlo tolik, že si opozdilci neměli kam sednout, umělecké výkony všech interpretů byly tak kvalitní a závěrečná skladba natolik sugestivní, že posluchači po doznění jejích posledních tónů spontánně povstali a odměnili autora dlouhotrvajícími „standing ovations“.

Sdílet článek: