Jak filharmonie slavila Chopina
19.6.2010 | Autor: Jindřich Bálek | sekce: klasická hudba jazz - kritiky
Zcela polský program hrála Česká filharmonie u příležitosti Chopinových narozenin 18. února. Přijel zkušený polský dirigent Tadeusz Strugala, který často doprovázel i finalisty Chopinovy soutěže ve Varšavě, z nichž jeden byl sólistou tohoto koncertu. Klavírista Thai Son Dang vyhrál jednu z nejprestižnějších klavírních soutěží v roce 1980, na ročníku, který nejvíc proslul vyřazením Ivo Pogoreliče z okruhu finalistů a následným rozkolem v porotě. Vietnamský klavírista tehdy zapůsobil jemnou noblesou a kultivovaným úhozem a lze říct, že mu tento rys v interpretaci zůstal. Dang Son je opravdu naprostým protipólem provokativního a nevyzpytatelného Pogoreliče, vystupuje skromně a nabízí ušlechtilého romantického Chopina. Nic méně ani nic více.
V programu s oběma klavírními koncerty, které svádějí k určité jednotvárnosti, by bylo lepší buď slyšet konfrontaci dvou přístupů, anebo pozvat výraznější osobnost interpreta. Je bohužel pravda, že ze všech šesti dodnes koncertujících laureátů Chopinovy soutěže ve Varšavě u nás pravidelně vystupuje jenom ten relativně nejméně zajímavý, tedy Garrick Ohlsson. A na ty tři nejvýraznější, tedy Marthu Argerich, Maurizia Polliniho a Krystiana Zimermana, v Praze dlouhá léta marně čekáme. Že se nikoho z těchto tří nepodařilo získat ani pro velkou sérii chopinovských narozeninových koncertů ve Varšavě, to je jen částečná útěcha. Atmosféře koncertu v Rudolfinu nepomohla ani doprovázející Česká filharmonie, hrála hrubě a bez napětí. Není to technicky nejtěžší doprovod, ale při takto nezúčastněném provedení působí opravdu jednotvárně.
Romantické koncerty byly obloženy polskou hudbou 20. století. Program tedy začínal Lutoslawského Knihou pro orchestr, následoval Chopinův Koncert č. 2 f moll, po pauze Koncert č. 1 e moll – a končilo se slavnostní skladbou Sinfonia sacra polského emigranta A. Panufnika. Tedy prakticky dvouhodinový předimenzovaný program, kdy část publika odcházela už po Chopinově Koncertu e moll a nečekala na žádného Panufnika. Jeho Sinfonia sacra nemá, na rozdíl od nenapodobitelného Lutoslawského, tak originální rukopis, je to spíše tradicionalistická kompozice s odkazy na polskou duchovní tradici. V jinak postaveném programu by šlo o zajímavý objev, ale takto dramaturgie jenom podtrhla rozpaky z koncertu, který byl ústřední akcí k velkému chopinovskému výročí.
V programu s oběma klavírními koncerty, které svádějí k určité jednotvárnosti, by bylo lepší buď slyšet konfrontaci dvou přístupů, anebo pozvat výraznější osobnost interpreta. Je bohužel pravda, že ze všech šesti dodnes koncertujících laureátů Chopinovy soutěže ve Varšavě u nás pravidelně vystupuje jenom ten relativně nejméně zajímavý, tedy Garrick Ohlsson. A na ty tři nejvýraznější, tedy Marthu Argerich, Maurizia Polliniho a Krystiana Zimermana, v Praze dlouhá léta marně čekáme. Že se nikoho z těchto tří nepodařilo získat ani pro velkou sérii chopinovských narozeninových koncertů ve Varšavě, to je jen částečná útěcha. Atmosféře koncertu v Rudolfinu nepomohla ani doprovázející Česká filharmonie, hrála hrubě a bez napětí. Není to technicky nejtěžší doprovod, ale při takto nezúčastněném provedení působí opravdu jednotvárně.
Romantické koncerty byly obloženy polskou hudbou 20. století. Program tedy začínal Lutoslawského Knihou pro orchestr, následoval Chopinův Koncert č. 2 f moll, po pauze Koncert č. 1 e moll – a končilo se slavnostní skladbou Sinfonia sacra polského emigranta A. Panufnika. Tedy prakticky dvouhodinový předimenzovaný program, kdy část publika odcházela už po Chopinově Koncertu e moll a nečekala na žádného Panufnika. Jeho Sinfonia sacra nemá, na rozdíl od nenapodobitelného Lutoslawského, tak originální rukopis, je to spíše tradicionalistická kompozice s odkazy na polskou duchovní tradici. V jinak postaveném programu by šlo o zajímavý objev, ale takto dramaturgie jenom podtrhla rozpaky z koncertu, který byl ústřední akcí k velkému chopinovskému výročí.
časopis Harmonie 2010/04
Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-kritiky/Jak-filharmonie-slavila-Chopina~19~cerven~2010/
Komentáře
&;
