27.9.2005 | Autor: Petr Veber | sekce: klasická hudba jazz - kritiky Pražská komorní filharmonie uzavřela svou jedenáctou sezonu (25. 4.) smělým projektem - uvedením oratoria Gilgameš Bohuslava Martinů. S abonenty se tak náročným a dokonalým způsobem rozloučil ve funkci šéfdirigenta Jiří Bělohlávek. Od podzimu povede těleso Švýcar Kaspar Zehnder. Závěrečný večer sezony byl repertoárově vpravdě symfonický - v první polovině programu hrál Roman Patočka, laureát soutěže Pražského jara, Sibeliův Houslový koncert. Možná ještě ne zcela vyhraněně osobitě, ale dostatečně zažitě a suverénně. Nádherná partitura Gilgameše pak zejména díky Pražskému filharmonickému sboru upoutala melodicko-harmonickou zajímavostí a zvukovou vynalezávostí a mohla se publiku do paměti zapsat jako myšlenkově zneklidňující, přitom ale až překvapivě srozumitelná skladba. Exponovaný sborový part má mnoho dynamických a významových poloh, zastřešila je však zvuková čistota a dokonalá vyváženost, naprosto odpovídající detailní dirigentově koncepci. Svůj typický hlas propůjčil vypravěči herec Boris Rösner. Ze sólistů vedle Romana Janála, Jaroslava Březiny a Zdeny Kloubové zaujal mladý basista Roman Vocel.

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/06