Brusel: Brittenova strašidla vyšla z módy
21.9.2005 | Autor: Mirek Černý | sekce: klasická hudba jazz - kritiky
Královská opera v Bruselu má slabost pro Brittenovu málo hranou operu The Turn of the Screw, chcete-li Padlí andělé. Před necelými sedmi roky ji nastudoval Keith Warner, tehdy nás svou inscenací skutečně strašil. Nyní udělal známý švýcarský režiser Luc Bondy z Brittenových strašidel lidské postavy, které navíc vypadaly docela sympaticky. Bondy nevytvořil ani pomyslnou hranici mezi lidmi (guvernantka, paní Grose a obě děti Miles a Flora) a strašidly (Quint a slečna Jessel). Spíše se jedná o jakési občanské drama podle libreta Myfanwy Piper. Jeho režie je jednoduchá a každému srozumitelná. Výtvarník Richard Peduzzi vycházel z koncepce Patrice Chereaua, ovšem nesměl využít royálních rozměrů bruselského jeviště, protože v létě je tato produkce k vidění na poměrně malé scéně v Aix-en-Provence. Konec konců se jedná o celkem zdařilou inscenaci, i když s ní Bondy žádnou díru do světa neudělal.
Královská opera má v poslední době velké štěstí na kvalitní obsazení. V minulé produkci The Turn of the Screw zpívali dva velikáni operní scény, Anthony Rolfe Johnson (Quin) a dnes již zesnulá Susan Cilcott (guvernantka). Ti dnešní interpreti, Marlin Miller a zejména Mireille Delunsch, se v tuto chvíli svých předchůdcům ještě nevyrovnají, ale v případě Mireille Delunsch je už nyní jasné, že je vůdčí operní osobností ve Francii, a to má kariéru ještě před sebou. I další pěvci, Hanna Schaer, Marie McLaughlin a Olivier Dumait byli skvělí a jim se blížili i představitelé náročných dětských rolí, sólisté z Peter Kay Children's Choir. Malý komorní orchestr královské opery hrál slušně, ale mladý dirigent Patrick Davin (žák Bouleze a Eötvöse), ve frankofoních zemích dost preferovaný, do toho mohl dát víc srdce. Ovšem v Aix-en-Provence bude stát za dirigentským pultem bruselský hudební šéf, japonec Kazushio Ono.
Britten psal tuto operu v roce 1954. Ačkoliv byla nakonec za pouhé tři měsíce hotová, nejdřív se skladatel trápil přes 20 let s textem a považoval "podivnou historku" za těžce zpracovatelnou. My také, strašidla už vyšla z módy a Bondy nabídnul novou možnost interpretace. Přestože The Turn of the Screw je mistrovsky instrumentovaná, nedosahuje úrovně Petera Grimese a je to spíše dílo pro "fajnšmekry", určitě ne pro běžné operní návštěvníky.
Královská opera má v poslední době velké štěstí na kvalitní obsazení. V minulé produkci The Turn of the Screw zpívali dva velikáni operní scény, Anthony Rolfe Johnson (Quin) a dnes již zesnulá Susan Cilcott (guvernantka). Ti dnešní interpreti, Marlin Miller a zejména Mireille Delunsch, se v tuto chvíli svých předchůdcům ještě nevyrovnají, ale v případě Mireille Delunsch je už nyní jasné, že je vůdčí operní osobností ve Francii, a to má kariéru ještě před sebou. I další pěvci, Hanna Schaer, Marie McLaughlin a Olivier Dumait byli skvělí a jim se blížili i představitelé náročných dětských rolí, sólisté z Peter Kay Children's Choir. Malý komorní orchestr královské opery hrál slušně, ale mladý dirigent Patrick Davin (žák Bouleze a Eötvöse), ve frankofoních zemích dost preferovaný, do toho mohl dát víc srdce. Ovšem v Aix-en-Provence bude stát za dirigentským pultem bruselský hudební šéf, japonec Kazushio Ono.
Britten psal tuto operu v roce 1954. Ačkoliv byla nakonec za pouhé tři měsíce hotová, nejdřív se skladatel trápil přes 20 let s textem a považoval "podivnou historku" za těžce zpracovatelnou. My také, strašidla už vyšla z módy a Bondy nabídnul novou možnost interpretace. Přestože The Turn of the Screw je mistrovsky instrumentovaná, nedosahuje úrovně Petera Grimese a je to spíše dílo pro "fajnšmekry", určitě ne pro běžné operní návštěvníky.
časopis Harmonie 2005/07
Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-kritiky/Brusel-Brittenova-strasidla-vysla-z-mody~06~zari~2005/
Komentáře
&;
