Boj v Žilině
05.02. | Autor: Lenka Kiliç
19. ročník Stredoeurópskeho festivalu koncertného umenia v Žilině (20. – 25. 4.) přinesl řadu pozoruhodných uměleckých výkonů mladých sólistů (věková hranice 32, respektive 35 let) z 11 evropských zemí. Hlavním pořadatelem přehlídky je Hudobné centrum v Bratislavě ve spolupráci se Štátnym komorným orchestrom Žilina, který na celý týden propůjčí svůj koncertní sál, a radnicí.
Proč právě Žilina a jak se měnila v průběhu let koncepce festivalu nám odpoví jeho dramaturgyně a manažerka Ivana Korbačková: „Myšlenková realizace mezinárodního hudebního festivalu jako přehlídky mladých koncertních umělců se zrodila v roce 1990 mezi členy Slovenskej hudobnej únie a za podpory Štátneho komorného orchestra a žilinské konzervatoře našla živnou půdu i v městě. Festivalu předcházela každoroční Prehliadka slovenského koncertného umenia, proto se právě toto město stalo místem konání nové akce. V průběhu let se měnil jeho název, rozsah, koncepce, struktura i zaměření. Původně na festivalu účinkovali mladí umělci ze střední Evropy, postupně se jejich výběr rozšířil o další země, takže název středoevropský se už neváže na země, ale na místo svého působiště.“
O finančním pozadí akce prozradila: „Festival z větší části financuje Ministerstvo kultury SR, dále grantové fondy Mezinárodního višegrádského fondu, Středoevropské nadace, Město Žilina. Tradičními partnery jsou zahraniční kulturní instituty, veřejné instituce a subjekty z komerční sféry.“
Koncepce přehlídky vychází z výběru mladých adeptů koncertního umění, kteří se už nějakým způsobem prosadili na některé ze světových interpretačních soutěží jako například ARD Mnichov, soutěž královny Alžběty v Bruselu, Pražské jaro. Mladé hudebníky doprovázejí renomované soubory a orchestry; letos Brněnská filharmonie, Cappella Istropolitana, Státní filharmonie Košice a Státní komorní orchestr Žilina. Mezinárodní porota měla za úkol vybrat vítěze a dále přidělit Cenu Pražského jara. Cenu publika obdržel belgický houslista Yossif Ivanov, Cenu pro nejmladšího účastníka festivalu tentýž umělec.
V dramaturgii se projevila dvě výročí – Haydna a Mendelssohna – ale přinesla i řadu nových děl, například koncert bulharské perkusionistky Vassileny Serafimové. Ta se díky objevné dramaturgii, prosté transkripcí a aranží, svěžímu, temperamentnímu, technicky bezchybnému projevu plnému muzikality a radosti ze hry, stala jasnou favoritkou a posléze i vítězkou letošního ročníku (Cena Hudební kritiky). Cenu Pražského jara si mimořádným, na první pohled možná nenápadným, ale o to pozoruhodnějším výkonem zasloužil německý klavírista Severin von Eckardstein. Jeho interpretace Beethovenova Klavírního koncertu č. 3 e moll byla velmi osobitá, soustředěná, niterná až intimní. Karty porotě na závěrečném večeru zamíchal Ivo Kahánek svým suverénním přednesem Čajkovského Koncertu b moll, op. 23. V zákulisí se rozpoutala bouřlivá debata na konto pánů Kahánka a von Eckardsteina, kterou spravedlivě vyřešila ředitelka Hudobného centra Olga Smetanová přidělením Ceny Hudobného centra Ivo Kahánkovi. Takže v příštím roce čeká pražské posluchače Severin von Eckardstein a na Slovensku se mohou těšit na Ivo Kahánka.
Kromě výše zmíněných bych ráda upozornila na výkon slovenské varhanice Bernadetty Šuňavské. Zaujala jak neobvyklým, málo hraným repertoárem (například transkripce Janáčkova dechového sexteta Mládí), tak především soustředěným výkonem od začátku do konce (všechny skladby hrála a registrovala zpaměti!) a zvláštní registrací nástroje, zcela odlišnou od běžného varhanního zvuku. Podobně precizní byl i výkon maďarského dirigenta Gábora Horvátha, který se musel poprat s rutinním a letargickým přístupem Košické filharmonie. Dostal z nich, co bylo možné a velkou podporou mu jistě byl i další soutěžící, jeho krajan – hornista Szabolcs Zempléni. Do třetice doplnil maďarské barvy skladatel Frigyes Hidas, jehož hornový koncert si Zempléni vybral a s bravurou přednesl.
Stredoeurópsky festival koncertného umenia je akcí na vysoké úrovni a je jen dobře, že probíhá v Žilině, historickém městě s milými obyvateli a překrásným okolím. V Bratislavě by patrně zapadl mezi řadu koncertů a jiných hudebních festivalů.
Yossif Ivanov
19. ročník Stredoeurópskeho festivalu koncertného umenia v Žilině (20. – 25. 4.) přinesl řadu pozoruhodných uměleckých výkonů mladých sólistů (věková hranice 32, respektive 35 let) z 11 evropských zemí. Hlavním pořadatelem přehlídky je Hudobné centrum v Bratislavě ve spolupráci se Štátnym komorným orchestrom Žilina, který na celý týden propůjčí svůj koncertní sál, a radnicí.
Proč právě Žilina a jak se měnila v průběhu let koncepce festivalu nám odpoví jeho dramaturgyně a manažerka Ivana Korbačková: „Myšlenková realizace mezinárodního hudebního festivalu jako přehlídky mladých koncertních umělců se zrodila v roce 1990 mezi členy Slovenskej hudobnej únie a za podpory Štátneho komorného orchestra a žilinské konzervatoře našla živnou půdu i v městě. Festivalu předcházela každoroční Prehliadka slovenského koncertného umenia, proto se právě toto město stalo místem konání nové akce. V průběhu let se měnil jeho název, rozsah, koncepce, struktura i zaměření. Původně na festivalu účinkovali mladí umělci ze střední Evropy, postupně se jejich výběr rozšířil o další země, takže název středoevropský se už neváže na země, ale na místo svého působiště.“
O finančním pozadí akce prozradila: „Festival z větší části financuje Ministerstvo kultury SR, dále grantové fondy Mezinárodního višegrádského fondu, Středoevropské nadace, Město Žilina. Tradičními partnery jsou zahraniční kulturní instituty, veřejné instituce a subjekty z komerční sféry.“
Koncepce přehlídky vychází z výběru mladých adeptů koncertního umění, kteří se už nějakým způsobem prosadili na některé ze světových interpretačních soutěží jako například ARD Mnichov, soutěž královny Alžběty v Bruselu, Pražské jaro. Mladé hudebníky doprovázejí renomované soubory a orchestry; letos Brněnská filharmonie, Cappella Istropolitana, Státní filharmonie Košice a Státní komorní orchestr Žilina. Mezinárodní porota měla za úkol vybrat vítěze a dále přidělit Cenu Pražského jara. Cenu publika obdržel belgický houslista Yossif Ivanov, Cenu pro nejmladšího účastníka festivalu tentýž umělec.
V dramaturgii se projevila dvě výročí – Haydna a Mendelssohna – ale přinesla i řadu nových děl, například koncert bulharské perkusionistky Vassileny Serafimové. Ta se díky objevné dramaturgii, prosté transkripcí a aranží, svěžímu, temperamentnímu, technicky bezchybnému projevu plnému muzikality a radosti ze hry, stala jasnou favoritkou a posléze i vítězkou letošního ročníku (Cena Hudební kritiky). Cenu Pražského jara si mimořádným, na první pohled možná nenápadným, ale o to pozoruhodnějším výkonem zasloužil německý klavírista Severin von Eckardstein. Jeho interpretace Beethovenova Klavírního koncertu č. 3 e moll byla velmi osobitá, soustředěná, niterná až intimní. Karty porotě na závěrečném večeru zamíchal Ivo Kahánek svým suverénním přednesem Čajkovského Koncertu b moll, op. 23. V zákulisí se rozpoutala bouřlivá debata na konto pánů Kahánka a von Eckardsteina, kterou spravedlivě vyřešila ředitelka Hudobného centra Olga Smetanová přidělením Ceny Hudobného centra Ivo Kahánkovi. Takže v příštím roce čeká pražské posluchače Severin von Eckardstein a na Slovensku se mohou těšit na Ivo Kahánka.
Kromě výše zmíněných bych ráda upozornila na výkon slovenské varhanice Bernadetty Šuňavské. Zaujala jak neobvyklým, málo hraným repertoárem (například transkripce Janáčkova dechového sexteta Mládí), tak především soustředěným výkonem od začátku do konce (všechny skladby hrála a registrovala zpaměti!) a zvláštní registrací nástroje, zcela odlišnou od běžného varhanního zvuku. Podobně precizní byl i výkon maďarského dirigenta Gábora Horvátha, který se musel poprat s rutinním a letargickým přístupem Košické filharmonie. Dostal z nich, co bylo možné a velkou podporou mu jistě byl i další soutěžící, jeho krajan – hornista Szabolcs Zempléni. Do třetice doplnil maďarské barvy skladatel Frigyes Hidas, jehož hornový koncert si Zempléni vybral a s bravurou přednesl.
Stredoeurópsky festival koncertného umenia je akcí na vysoké úrovni a je jen dobře, že probíhá v Žilině, historickém městě s milými obyvateli a překrásným okolím. V Bratislavě by patrně zapadl mezi řadu koncertů a jiných hudebních festivalů.
časopis Harmonie 2009/08
Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-kritiky/Boj-v-Ziline~05~únor~2010/

facebook