Bělohlávkův Dvořák a Janáček
29.10.2008 | Autor: Petr Veber | sekce: klasická hudba jazz - kritiky
Jiří Bělohlávek ve funkci šéfdirigenta Symfonického orchestru BBC dokáže zázraky. Nejenže se v programech objevují české skladby, ale výsledkem spolupráce s londýnskými hudebníky je také vysoká kvalita orchestrální hry a pozoruhodný vhled tělesa do poetiky naší národní hudby. Podstatným bodem jejich koncertu na fvestivalu BBC Proms (21. 8.) byla Janáčkova opera Osud, avšak i první polovina večera stála za to: první řada Dvořákových Slovanských tanců dostala tolik jemných podnětů, že partitura doslova vykvetla. Žádné břeskné přídavky, žádný vyšší populár. Naopak. Mnohotvárný, vnitřně bohatý a kontrastní sled mistrovských miniatur. Každý tanec byl mimořádně přesně charakterizován, dokonale vykreslen a vystínován, půvabně rozhýbán. Šlo v tomto podání o nadprůměrně duchaplnou hudbu, jejíž detaily působí potěšení. Dokonalejší provedení si v koncepci i ve zvuku těžko lze představit.
Koncertní prezentace opery Osud byla pak v druhé polovině večera ojedinělým počinem. Dirigent - s vlastní zkušeností z pražské inscenace - vystihl přesně děj a jeho emocionální akcenty, podpořil lyricko-tragické momenty a dal pozapomenout na výhrady k libretu. Ryze hudebně jde o zajímavé dílo, i když z hlediska dalšího Janáčkova uměleckého vývoje přece jen ještě o dílo trochu krotké. Štefan Margita byl pro hlavní roli skladatele Živného nesporně dobrým tahem. Zpíval (a naznačoval, že hraje) s nadhledem nad notami, se scénickou zkušeností a znalostí role, udržel výraz vesměs v kantilénové poloze a dokázal ovládnout i akustiku obrovského sálu. Mezi dalšími zúčastněnými pěvci byla Amanda Roocroft (výborná sopranistka se zkušeností s rolí Janáčkovy Jenůfy), Rosalind Plowright, Aleš Briscein, Aleš Jenis a Martina Bauerová. Publikum mělo v ruce libreto a sledovalo Janáčkovu neznámou hudbu s velkou pozorností. Sál byl plný jen asi ze dvou třetin, ale ten, kdo přišel, nemusel odejít zklamán. A Jiří Bělohlávek si připsal ten večer další značný úspěch.
Koncertní prezentace opery Osud byla pak v druhé polovině večera ojedinělým počinem. Dirigent - s vlastní zkušeností z pražské inscenace - vystihl přesně děj a jeho emocionální akcenty, podpořil lyricko-tragické momenty a dal pozapomenout na výhrady k libretu. Ryze hudebně jde o zajímavé dílo, i když z hlediska dalšího Janáčkova uměleckého vývoje přece jen ještě o dílo trochu krotké. Štefan Margita byl pro hlavní roli skladatele Živného nesporně dobrým tahem. Zpíval (a naznačoval, že hraje) s nadhledem nad notami, se scénickou zkušeností a znalostí role, udržel výraz vesměs v kantilénové poloze a dokázal ovládnout i akustiku obrovského sálu. Mezi dalšími zúčastněnými pěvci byla Amanda Roocroft (výborná sopranistka se zkušeností s rolí Janáčkovy Jenůfy), Rosalind Plowright, Aleš Briscein, Aleš Jenis a Martina Bauerová. Publikum mělo v ruce libreto a sledovalo Janáčkovu neznámou hudbu s velkou pozorností. Sál byl plný jen asi ze dvou třetin, ale ten, kdo přišel, nemusel odejít zklamán. A Jiří Bělohlávek si připsal ten večer další značný úspěch.
časopis Harmonie 2008/10
Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-kritiky/Belohlavkuv-Dvorak-a-Janacek~29~rijen~2008/
Komentáře
&;








