30.3.2010 | Autor: Ivan Matějka | sekce: klasická hudba jazz - články Antverpská Vlaamse Opera (www.vlaamseopera.be) sice sídlí v budově inspirované přebujelým stylem Ludvíka XVI., ale na jejím programu to vidět není. V nacházející sezoně na čtyři klasické autory (Cavalli, Verdi, Čajkovskij, Puccini) připadají čtyři kusy, které můžeme označit za moderní či dokonce soudobé. Bergova Vojcka, Bernsteinova Candida a Brittenova Petera Grimese doplní novinka od australské skladatelky narozené v Taškentu Eleny Kats-Cherninové nazvaná The Rage of Life. Poslední titul byl nastudován v koprodukci stuttgartské Staatsoper, která je jednou ze tří složek zdejšího Státního divadla (www.staatstheater.stuttgart.de ). Ta sice klade důraz na klasický repertoár – v nové sezoně se objeví premiéry Donizettiho (Lucia di Lammermoor ), Strausse (Růžový kavalír), Wagnera (Parsifal), Janáčka (Káťa Kabanová), ale alespoň jedním novým titulem zamíří do moderních vod. V červnu 2010 uvede operu Pnima od izraelské skladatelky, rodačky z Haify Chayi Czernowinové. A neopomene ani nejmladší diváky, pro které připravuje Pinocchiova dobrodružství, jimž operní podobu dal anglický autor Jonathan Dove.
Hitem evropského operního, či přesněji hudebně divadelního, podzimu jeví se být inovovaná Mozartova Kouzelná flétna, nastudovaná hudebníky a zpěváky z Kapského města s využitím tradičních afrických nástrojů a tradičních hudebních postupů Afriky. Připomene spíše muzikál podle Mozarta. Šíří ji londýnská produkční společnost Erika Abrama, který se podílel na Svěrákových filmech Kolja či Tmavomodrý svět. Kouzelná flétna à la Afrika se objeví například na programu Rotterdamské opery (www.operarotterdam.nl ) či v pařížském hudebním domě La Châtelet (www.chatelet-theatre.com).
Kdo dává v Paříži přednost žánrové čistotě, zamíří ovšem spíše do Národní opery, která obývá hned dva domy – klasicky velkolepý Palace Garnier a moderní Operu Bastille. Na internetových stránkách www.operadeparis.fr můžete oběma prostory virtuálně procházet.
Zdánlivě minimalistické internetové stránky londýnského domu English National Opera (www.eno.org ) plně využívají možností, které elektronická prezentace nabízí. Najdeme tu videa, zvukové ukázky, podcast, můžeme listovat v elektronické sezonní brožuře. Ta nám nabízí Brittenovo Utahování šroubu i Händelova Mesiáše. První premiérou se stane Ligetiho opera La Grande Macabre.
Operním světem hýbou koprodukce. Například na inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu, kterou na jaře 2010 uvede La Scala (www.teatroallascala.org), se kromě milánského domu a newyorské Metropolitní opery podílely Wiener Festwochen, Holland Festival a Festival d‘Aix en Provence.
Zajímavou protiváhou metropolitního „kamenného“ domu jeví se soubor English Touring Opera (www.englishtouringopera.org.uk ). Zrodil se před třiceti lety s myšlenkou šířit kvalitní operní umění v rozličných koutech Anglie – takže na ni narazíte nejen v Londýně, ale i v Cambridgi, Warwicku, Perthu, Cheltenhamu, Sheffieldu. Zkrátka všude tam, kde mají odpovídající divadelní prostory. A jeho ambice nejsou právě nejmenší. Novou sezonu zahajuje s malým festivalem pěti Händelových oper (Flavio, Alcina, Ariodante, Teseo, Tolomeo).
Janáčkova Káťa byla loni i na programu madridského Teatro Real (www.teatro-real.es). V nové sezoně se diváci mohou těšit na Její pastorkyňu – v sousedství Berga (Lulu), Haydna (La vera constanza), Gordana (Andréa Chenier), Belliniho (Puritáni) a dalších děl. Mezi premiérami se objeví i Mrtvé město brněnského rodáka Ericha Korngolda.
Opéra nation du Rhin, zvaná též Opéra de Europe (www.operanationaldurhin.eu ), která obhospodařuje publikum ve Štrasburku, Kolmaru a Mylhúzách, má naplánovány kromě klasiky dva nové kusy soudobých italských skladatelů, Richarda III od Giorgia Battistelliho a Aladina a kouzenou lampu od Nina Roty. U nás málo známý je také Gustavo Charpentier a jeho sociálně kritická Luisa z roku 1900. Hned na titulní stránce opery je videoukázkou prezentována Její pastorkyňa, kterou štrasburští připravili společně s Vlaamse Opera.

Psáno pro: časopis Harmonie 2009/09