Fejeton Lukáše Hurníka: Závod

Působí to všechno bláznivě, nedůstojně, trapně? Že by umělecký provoz měl vypadat seriózněji? Snad. Ale nikdy jsem neslyšel, že by umělec byl manažerem nucen brát drogy, aby hrál Chopina rychleji. A také jsem neslyšel, že by někdo zaplatil deset milionů za přestup umělce z agentury B-Art do agentury C-Art. Ve světě hudebního umění se uplatní všechny lidské vlastnosti, dobré i špatné. Ale v celkovém pohledu se zdá, že je to závod, v němž se dodržují pravidla. Mnohdy jsou nespravedlivá, často neefektivní a kontraproduktivní, leccos se lepí na koleně. Přesto mám dojem, že stále ještě funguje jakási „samočistící schopnost hudby“. Kdosi moudrý a možná přehnaně optimistický o tom kdysi řekl: „Vložte člověku do rukou housle, a nebude již páchat zlo.“

Sdílet článek: