10/2018

Editorial

  • Druhá půlka září, kdy píši tyto řádky, je tady a věřím, že přesně před týdnem zajeli mnozí z vás do Modřan v Praze na povedenou akci. Nemusím nikomu vykládat, jak se doba změnila a co všechno změnily a ovlivnily sociální sítě. A že taky právě díky nim poněkud ubylo příležitostí, kdy se mohou muzikanti potkávat.

    O to více patří díky festivalu Festiwall, že vznikl, že tady je a že se rozrůstá a navazuje tak na hudební veletrh Muzika z let minulých. Není tedy divu, že Zdeněk Bína z -123 minut na koncertě s publikem mluvil úplně jinak, než bývá zvykem. Hrál se svojí kapelou pro kolegy a kamarády muzikanty. Festiwall nejsou jen koncertní pódia, ale také výstava hudebních nástrojů, která nemuzikanta nepřiláká, maximálně jako doprovod, který na druhou stranu mnohdy bývá sličný a dekorativní.

    Mezi vystavenými nástroji jste se mohli potkat jak s kamarády, kolegy, tak i s vystupujícími muzikanty, jak si zkoušejí a osahávají klávesy, kytary, bubny…, a věřte, bylo co. Dlužno poděkovat pořadatelům, kteří věnovali přípravě nemalé úsilí, že i na pódiích se odehrávala setkání často nevídaná. Jedním z vrcholů pak určitě bylo setkání, které se jen tak nevidí, kdy se na pódiu sešli Michal Pavlíček, Petr Janda, Miloš Dodo Doležal, Luboš Andršt, Rony Janeček, za bicími David Koller a na forbíně mezi monitory Honza Křížek.

    Program byl bohatý i na workshopy. Snad i o nabídce občerstvení by se dalo říci, že byla bohatá. Jen ty „festivalové“ ceny, na ty se přetěžko zvyká. Určitě jedním z vrcholných bodů programu byl Drumming Syndrom Miloše Meiera. V titulním článku přinášíme rozhovor s Milošem Meierem z pera Jana Červenky a můžete se těšit na příběh, který vede až na pódium Festiwallu s tak brilantním a virtuózním vystoupením nebo ke koncertování po celé Evropě s Gusem G.

    Festiwalu nezbývá než popřát, aby za rok hlavně zase byl, a vám čtenářům příjemné podzimní počtení a listování Muzikusem.

Články v tomto čísle