5/2008

Editorial

  • Možná to někomu přijde normální a fádní, ale já si pořád neodpustím jistou dávku nervozity... vlastně můžu říci trémy. Telefonní čísla s předvolbou 001 míří jednoznačně k satelitu a nebo do podmořského kabelu... A když se ze sluchátka ozve: "Hi, this is Joe..." zní to skoro stejně jako telefonní spojení mezi Brnem a Prahou, a jen fantazie si přidá bzučení transoceánského spojení. Kolik serverů, routerů, možná i relátek... kdo ví, se na přenosu podílí. Neustále se do hlavy vkrádá myšlenka: nespadne to. A když, půjde to vytočit znovu a budeme moci pokračovat. A tak, zatímco se mi honí v hlavě tyhle myšlenky, disk mého počítače si pohrkává a převádí na nuly a jedničky interview Joe Satrianiho s Honzou Císařem. Ve "wavce" toho nakonec nahrkal lehce přes čtyři sta megabajtů. Vydalo to na celé tři strany. Tak pro ty, kteří jsou již nedočkaví, hupky dupky na stranu sedmdesát.

    Nevím, kolik z vás se oddává muzikantským debatám, které byly ve filmu Rok ďábla režírovaného Petrem Zelenkou velmi vtipně parafrázované, zda Jarek nosí slipy či trenky, ale věřím, že dost. Vedené donekonečna, za každých okolností, vždy s plným nasazením... ale vždy bez výsledku, a už vůbec bez dobrání se souhlasu mezi diskutujícími. A o tom, že by se vyjevila pravda, jak to doopravdy je, nemůže být řeči. Však se nebojte, i u nás se často rozhoří lítice, jestli se hraje srdíčkem nebo rukama. A věřte, s úplně stejným výsledkem. A na paškál se dostane někdy country a někdy zase Joeho projekt G3. Kdo s kým měl a nebo neměl na pódium lézt. Steve, Yngwie, Eric, Joe, John, Paul, Michael, Kenny, Robert, Uli... Kdo je gymnasta, kdo to umí, a vůbec... Honza se nezalekl a svoje otázky položil Satrianimu i na tato témata. Asi se mu nepovedlo zjistit, jak je to se slipy nebo trenkami, ale jak se na některé věcí dívá jeden z nejlepších kytaristů světa, se mu jistě poodhalit povedlo. Jestli i vám pomůže objevit pro sebe, jak to vlastně je, tak budeme rádi.

    V minulém čísle se aprílovému šotku povedlo trefit do černého. CD příloha byla vylisována nekorektně a ti, kteří s počítačem nejsou zrovna kamarádi, si ji prostě nemohli otevřít. Přikládáme vám tedy do tohoto čísla opravenou CD přílohu 4/2008. Za vzniklé nepříjemnosti se vám omlouváme.

Články v tomto čísle