3/2002

Editorial

  • Zkuste si to někdy sami. Tohle určitě všichni znáte: Přijdete domů někdy nad ránem, samozřejmě lehce společensky unaveni. Alespoň se vám trochu rozběhly myšlenky a už nejsou svazovány každodenním vměstnáváním se do

    klišé všedních dnů. A teď přijde to hlavní: Pohodlně se usaďte, ale zase ne tak moc, abyste neusnuli. Káva ani čaj není na škodu. Panáka bych už nedoporučoval, i když. Zaposlouchejte se do ticha noci a pusťte si televizi.

    Asi jste si pomysleli: Tohle

    přece děláme všichni úplně normálně, proč o tom vlastně píše? Jen tak... Ne, nechejte mě to dokončit. Pusťte si televizi a vypněte zvuk! Podmínkou ovšem je hudební kanál typu MTV nebo VH1, i když noční klipy s Andělem se mi zdají nejoptimálnější. Přece

    jenom známé tváře tuzemských hudebních celebrit nám poskytnou větší zábavu i látku k přemýšlení. Zadívejte se na poskakující muzikanty, lehce oděné tanečnice, zarputilé rockery i nevykecané rapery, někdy i trappery.

    Najednou se vám bude zdát, že

    jediná otázka, která je na místě, je PROČ? Jaký to má smysl? Hned uvidíte v očích zpěvačky úplně něco jiného, než o čem asi zpívá, protože kulisy jsou taky o něčem jiném, bude vám divné, proč se jí tolik dme poprsí, proč jsou ti rockeři tak drsní a bez

    slitování... jen málokdy se vám přihodí, že se se zalíbením budete dívat, aniž by vás něco podobného nenapadalo.

    Zkuste si to někdy sami naopak, pustit si televizi a vypnout obraz. Já vím, to umí každý CD přehrávač, pouštět muziku bez obrázků. Ale

    proč do toho ti muzikanti tak mydlej? A jen někdy budete se zalíbením poslouchat...

    Většina z vás by se možná ráda ocitla na jejich místě a většina z vás se už určitě ocitla na pódiu. Nemyslím si, že by na tyto řádky mohl zabloudit nemuzikant. Vezměte

    kameru nebo alespoň svoji vlastní představivost a... zkuste si to někdy sami.

    My jsme si to taky zkusili sami. I když trochu jinak. Pro nás je takovým zrcadlem čtenářská anketa. Bohužel její statistické zpracování nám zabírá více času, než jsme

    původně přepokládali. Trochu dílem počítačů, trochu dílem zpoždění, kdy jsme to tam začali ládovat, protože jsme vám chtěli dát co nejvíce času na její vyplnění a zaslání. A tak se příště dozvíte i nejlepší vybrané slogany, jejichž autory odměníme.

    Z

    novinek, které jsme pro vás připravili, tu máme od bubeníka Milana Milaty nový seriálek Bubenické sestavy, kde se hlavně dozvíte, do čeho se právě bouchá. Pro kytaristy v časopise nic nového nemáme, ale

    těm, kteří mají horší orientaci na hmatníku svého nástroje, bych doporučil se podívat na stránky našeho nakladatelství. Čeká vás tam titul Kytarová praktika od Jaroslava Šindlera. Pokud byste se chtěli

    dozvědět, jestli ještě kamarádí Andy Summers se Stingem a mnoho dalších zajímavých věcí, tak nevynechejte rozhovor, který pro vás připravil David Kolaya.

    Ještě jedno malé upozornění. Konec měsíce března se blíží a to by jistě v průzkumu veřejného

    mínění vyhrál stylem KO berňák. A tak rychle nalistujte stránky Petra Pištory Daně 2001, a jak na ně.

    A na závěr perlu, až budete mít z finančáku depku, vzpomeňte si na větu, s níž mě dnes ráno v redakci uvítal Tomislav a kterou bych klidně označil za

    hlášku měsíce: "Ten basista hraje tak z prdele, že i metronom má větší groove."

Články v tomto čísle