Muzikus.cz homepage

kytaračasopis Muzikus 4/2018

27.03. | Autor: Vladimír Švanda | sekce: časopis Muzikus
Zenyattà Mondatta. Věřím, že jste na titulce nepřehlédli rozmáchnutého bubeníka, a tak vám jistě úvodní jméno mého editorialu secvaklo přislušné muzikantské „relé“. Tato deska skupiny The Police vyšla v roce 1980. A posléze v roce 1981 vyšla i v tehdejší Jugoslávii, díky čemuž se dostala na náš trh do Československa. O rok později vydali Abraxas desku Box. A hned rok nato režimu došlo, že Nová vlna, jak se tehdy směr této hudby nazýval, a takový „brak“ se přeci mládeži nemůže předkládat. Článek v tehdejší Tribuně, když ho čtete dnes, je opravdu „neuvěřitelný“. Následovaly pak zákazy Pražskeho výběru a dalších. Ale mým cílem není vzpomínat na tu dobu z tohoto pohledu. Díky vydání v Jugoslávii a strnulosti státního aparátu již „škoda“ byla napáchána a mnozí z nás desku pokládali na gramofon s posvátnou úctou. Odhlédnu-li od ostatních muzikantů, kteří rovněž jsou skvělí, Stewart Copeland nás udivoval svojí hrou, zvukem, stylem, a hlavně přesností. Když to tak po sobě čtu, „udivoval“ je zkrátka dost slabé slovo. Ovlivněni rockem sedmdesátých let jsme za ideální bubínek měli takový ten pořádně tlustý s prasknutím pružin. A tady to spíše vypadalo na dvoupalcovou placku bez struníku. Jeho groove, a vlastně celé kapely, bylo jak z jiného světa. Dnes už se to tak nezdá, mnoho muzikantů dnes hraje naprosto skvěle, i když také právě proto, že poslouchali The Police. A když se objevila nabídka rozhovoru se Stewartem Copelandem, nebylo o čem přemýšlet. Rozhodně, pokud se chcete dále rozvíjet, a již jste pochopili, jak důležité je čerpat ze zkušeností předchůdců,. tak vám doporučuji nejen užít si zajímavý rozhovor uvnitř čísla, který pro vás připravil Dan Sywala, ale také si i něco poslechnout. A ač byl Stewart Copeland bubeník jazzově vychovávaný, podílel se ale na tvorbě stylu, který na čas ovládl světovou i naši hudební scénu, a tak se neubráním úsměvu, když v rozhovoru můžu číst: „… jen co (myšleno dceru) ji vysadím před školou, začne hrát Stevie Ray Vaughan.“

A neodpustím si… venku mrzne, až praští, ale když budete číst tyto řádky, věřím, že jaro už bude vykukovat za okny.

vyšlo: 29.3.

Psáno pro: časopis Muzikus 2018/04

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/casopis-muzikus/casopis-Muzikus-201804/

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.