Stínohra kytar na stěnách,
rakovinu do plic vdechuješ
a tep se Ti zrychluje…

Koloběh života áÁá,
kterej Ti dal řád,
s falešnou pýchou odmítáš
a strach se Tě zmocňuje.

Co Tě to zase napadá?
Tvoje duše zvolna uvadá!
Celou noc hraješ, nestíháš.
A ráno večer proklínáš!

Mezi notama mě chytá splín,
zabíjíš sny, spadáš k iluzím
těch kytar na stěnách…

Musím tě opustit já odcházím,
chci žít, nevím co s tím.
Snad vzdát to a být sám, sám, jen sám?

Co Tě to zase napadá?
Tvoje duše zvolna uvadá?!
Celou noc hraješ, nestíháš.
A ráno večer proklínáš!

solo


Tvoje duše uvadá!
Celou noc hraješ, nestíháš.
A ráno večer proklínáš!

Co Tě to zase napadá?
Tvoje duše uvadá?!
Celou noc hraješ, nestíháš.
A ráno večer proklínáš.

Hudba: Jan Steininger
Text: Ivana Steiningerová